Město Velké Meziříčí se nachází na úpatí původně gotického hradu v údolí obklopeném kopci moravské vrchoviny na soutoku řek Oslavy a Balinky v bezprostřední blízkosti dálnice D1. První zmínky o městu pochází z 12. století. Roku 1408 obdrželo plná městská práva.
DOSTUPNOST
Dopravní obslužnost je zajišťována silniční a železniční dopravou.
- Silniční spojení: region protíná dálnice D1 z Prahy do Brna, která vede v těsné blízkosti města. Město má tedy velmi výhodnou polohu z hlediska dosažitelnosti po silnici. Dále městem prochází dvě významné silnice 2. třídy – silnice č. 602 z Brna do Jihlavy a silnice č. 360 z Třebíče do Velkého Meziříčí.
- Autobusová doprava: na autobusové nádraží ve Velkém Meziříčí zajíždí i řada autobusů jezdících na trase Praha – Brno. Je zde možné přestoupit na pravidelné linky MHD, které projíždí celým městem.
- Železniční doprava: regionem prochází železniční trať č. 252 Studenec – Křižanov, na které leží i Velké Meziříčí.
- Pro turisty: městem prochází značená červená a modrá TZ, obě vedou k rozcestníku Velké Meziříčí - náměstí
- Procyklisty: městem prochází značená cyklotrasa 5242, 5234, 5178 - Mlynářská
- Parkování:
HISTORIE MĚSTA
Ačkoli první písemná, skutečně doložená, zmínka je až k roku 1281, kdy je zmiňován Znata z Meziříčí, můžeme předpokládat existenci osady již od 12. století. Stavebně historický průzkum zámku doložil, že původní hrad vznikl kolem roku 1236. Je tedy jeden z nejstarších, ne-li vůbec nejstarší, šlechtických hradů na Moravě. Pod ochranou pevného románsko-gotického hradu a jeho vlivných majitelů vznikalo z původní osady město. Od roku 1385 vedlo město městskou knihu, která se dodnes zachovala. Zpočátku byla psána latinsky, od roku 1417 česky. Již ve 14. století však hradbami vytyčený prostor nestačil a vznikají předměstí - Horní Město (1387), Dolní Město (1407), Karlov (1491), Vrchovec (1541), Malá Stránka (1543), Bezděkov (1549). V průběhu 13. a 14. století se Meziříčí stalo centrem velkého panství, zahrnujícího kromě Meziříčska též Náměšťsko a sahajícího až k Novému Veselí.
Po smrti Zuzany Berkové roku 1592 odkázal její manžel Zdeněk Berka (+ 1594) majetek svému bratru Ladislavovi. Meziříčí se tak dostalo do majetku Berků z Dubé a Lipého, další významné moravské šlechty. Ladislav Berka dosadil na meziříčskou faru katolického kněze Mikuláše Sarkandra, čímž začíná proces rekatolizace města. V roce 1729 přikoupili Ugartové k meziříčskému panství Stráneckou Zhoř. Pravděpodobně od té doby bylo dosavadní Meziříčí nad řekou Oslavou nazýváno Velké Meziříčí. V září 1909 byly v okolí Velkého Meziříčí uspořádány císařské manévry, kterých se zúčastnil i císař František Josef i I., následník trůnu František Ferdinand d’Este a německý císař Vilém. Město na jejich počest vydláždilo Radnickou a část Třebíčské ulice /císař přijel vlakem na staré nádraží a odtud jel na zámek/. Od roku 1907 byla zaváděna elektřina.
V průběhu 2. světové války se Velkomeziříčsko stalo útočištěm řady ilegálních pracovníků. Ustavila se zde řada různě orientovaných odbojových organizací (Obrana národa, PVVZ, komunistický odboj vedený Jindrou Nováčkem). Odboj dokázala do značné míry spojit Rada tří, jež měla jedno ze svých důležitých center právě na Velkomeziříčsku. V roce 1942 bylo zlikvidováno židovské osídlení. Většina židovských obyvatel se musela dostavit k transportu, který vyrazil z Třebíče 14. 5. 1942 a 18. 5. dorazil do Terezína. Odtud pak byly odesílány transporty do vyhlazovacích táborů. Ze 70 velkomeziříčských Židů (s okolními a přistěhovanými za války to bylo přes 150 osob) se jich vrátilo jen 7. Ostatní zahynuli. Na sklonku války zde byli postříleni členové revolučního národního výboru, což na dlouho poznamenalo vývoj města. Osvobození přišlo až s posledním dnem války a bylo spojeno s řadou dalších obětí na životech.
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let došlo k integraci obcí, obklopujících Meziříčí, takže počet obyvatel v té době vzrostl téměř o třetinu (z 10 na 14 tisíc). Další změny nastaly po roce 1989. Většina integrovaných obcí se opět osamostatnila, počet obyvatel se pohybuje kolem 10 tisíc. Průmyslové závody byly zprivatizovány, některé pokračují ve výrobě, jiné zanikly. Došlo ke zdvojení výroby (např. vedle závodu Kablo vznikl konkurenční podnik Draka kabely), vznikly podniky nové, povětšině s menším počtem zaměstnanců. Zvláště v oblasti služeb vzniklo velké množství drobných provozoven.
ZAJÍMAVOSTI
Na věži kostela sv. Mikuláše jsou umístěny hodiny s největším prosvětleným ciferníkem v České republice. Průměr ciferníku je 4 metry. Dálniční most Vysočina, který se klene nad městem, je nejvyšší a druhý nejdelší most na dálnici D1. V roce 1871 byl ve městě založen hasičský sbor jako první český na Moravě. Zásluhu o to měl tehdejší městský tajemník Titus Krška. V roce 1909 se konaly ve městě a okolí císařské manévry, při kterých byly poprvé použity průzkumné balony a polní kuchyně.
KULTURAMUZEUM VELKÉ MEZIŘÍČÍ vzniklo v roce 1893 jako regionální muzeum. Kromě historických a přírodovědných sbírek se prezentuje rovněž specializací na oddělení pozemních komunikací. Unikátní je soubor kubistického nábytku. Prohlídková trasa zahrnuje rovněž zámecké salony s připomínkou císařských manévrů v Meziříčí. JUPITER CLUB se stal ve druhé polovině 20. století sídlem kulturního střediska. V budově je velký sál, koncertní a výstavní sál, dále loutková scéna, kino a prodejní galerie.
Mezi tradičně pořádané akce ve městě patří v květnu tzv. Vzpomínka obětem II. světové války, svátek gastronomie s názvem Gastroden, pořádaný na hotelové škole Světlá, charitativní koncert Muzikanti dětem, Festival muzejních nocí, festival Concentus Moraviae. V červnu se můžete těšit na Evropský festival filozofie, pouť tzv. svatojánskou. O prázdninách se můžete zapojit do každoroční soutěže o lákavé ceny Toulky děkanstvím velkomeziříčským. Začátkem září se utkají 4 zástupci měst se svými družstvi v soutěži Čtyři klíče k velkomeziříčské bráně. Na podzim láká na Fajtův kopec oblíbená Drakiáda. Koncem roku se mohou děti těšit na rozsvěcení vánočního stromečku na náměstí s doprovodným programem tzv. „Adventní světýlka“.
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ- Hotel "Amerika" (+420 566 522 863, 566 522 864, +420 773 478 911)
- Hotel Jelínkova Vila (+420 566 502 205, +420 566 502 200)
- Hotel Pod Zámkem (+420 566 520 900)
- Motel Jestřabec (+420 566 522 845)
- Hotel U Bílého koníčka (+420 566 524 644, +420 566 522 687)
- Restaurace a pezion U Beranů (+420 566 524 146, +420 777 656 474)
- Spin ubytovna (+420 724 759 961)
- Turistická chata Na Liškovce (+420 566 523 457, +420 724 425 847)
- Domov mládeže (+420 566 523 241)
- Ubytovna U Poldy (+420 566 522 093, +420 777 725 685)
- Na Obecníku (+420 566 524 333)
- Restaurace Jupiter Club (+420 566 782 016)
- U Wachtlů (+420 566 522 684)
- Passage restaurant – RP Gastro (+420 566 520 044, +420 605 359 595)
- Restaurace Svit (+420 565 999 500, +420 777 654 624)
- Restaurace U Kozů (+420 566 523 383)
- Všechna ubytovací zařízení ZDE
- Všechna stravovací zařízení ZDE
OSOBNOSTI
Ve Velkém Meziříčí se narodilo a žilo mnoho významných lidí. V 19. a 20. století to byla např. spisovatelka Františka Stránecká, malířka Zdenka Vorlová - Vlčková, operní pěvkyně Emilie Zachardová, průkopník letectví ing. Jan Čermák, sochař Jiří Marek, architekt Vladimír Neuman, profesor psychiatrie Arnold Pick, vynálezce Erich Roučka, matematik a fyzik prof. František Záviška a další (M. Benešová, V. Čech, J. Deml, T. Dvořák, J. Chlubna, K. Janíček, A. Kratochvíl, V. Křepelka, V. Makovský, K. Milostný, V.J. Myslivec, F. Navrátil, V. Němeček, F. Nováček, J. Nováček, J. Oulehla, B.M. Ptáček, F. Skřivan, K. Stojan, A. Střecha, K. Stratil, J.F. Svoboda, A. Večeř, A. Vorel, S. Vodička.)
ZDROJ INFORMACÍ: www.mestovm.cz
|
|