Podrobné vyhledávání ve všech kategoriích  

Výhodné balíčky

Náhodný tip


Novinky InfoČesko



Počasí v ČR

meteopress.cz meteopress.cz

Úvod - Historické zajímavosti - Střední Morava - Haná - Církevní stavby a sakrální objekty - Olomouc - DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI


Upravit informace | Vložit novinku | Vložit akci | Tisknout

DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI

Negarantovaná informace
Místo:Římskokatolická farnost sv. Václava Olomouc
Adresa:Václavské nám., 779 00 Olomouc
Mobil:+420 731 402 036
Email:faolomouc-sva(zavináč)ado(tečka)cz
WWW:http://www.katedralaolomouc.cz/
GPS:49°35'52,140"N, 17°15'44,470"E
Pro detail klikni (ortofotomapa)
Zobrazení na mapě

Fotografie (12)[Skrýt náhledy]
DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)
DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)
DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)DÓM SV. VÁCLAVA V OLOMOUCI 
(klikni pro zvětšení)

Katedrála sv. Václava není nejstarším kostelem, který kdy byl vystavěn na území města Olomouce, ale nepochybně je chrámem nejvýznamnějším. Nejen proto, že po celou dobu své existence byla kostelem biskupským a později arcibiskupským. Byla totiž skutečně místem, kde se odehrávaly dějinné události důležité nejen pro město, ale také události svým významem daleko překračující hranice Moravy – například když zde roku 1469 část českých a moravských pánů a zástupců měst prohlásila uherského krále Matyáše Korvína za krále českého. Dómské věže patří neodmyslitelně k panoramatu města.
Katedrála byla původně románskou bazilikou z roku 1131, přebudována v letech 1616-1619 a 1883-1892.

HISTORIE

Kostel sv. Václava začal stavět někdy před rokem 1107 olomoucký údělný kníže Svatopluk. Biskupským kostelem byl v té době nedochovaný kostel sv. Petra, situovaný na protějším tzv. Petrském návrší. Knížeti Svatoplukovi ovšem nebylo přáno chrám, který podle nejnovějších archeologických nálezů mohl být stavěn již na místě staršího hradního kostela, dokončit. Ještě rozestavěný kostel předal Svatoplukův syn Václav těsně před svou smrtí v roce 1130 tehdejšímu olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi. Ten jej následujícího roku vysvětil, i když ani v té době nebyly stavební práce u konce. Jistě ne náhodou byl patronem kostela zvolen zemský patron – sv. Václav.

Biskup Zdík pak u kostela vybudoval kapitulní dům i svůj vlastní palác a přesně deset let po vysvěcení kostela sem přenesl od sv. Petra biskupství. Z původní románské baziliky mnoho nezbylo – jen část zdiva západního průčelí s dvojvěžím a dnes zasypaná krypta. Své vykonaly velké požáry katedrály, tím pozitivnějším momentem byla také snaha řady biskupů a arcibiskupů o stavební i umělecké zhodnocení kostela. Tak se k nejstarším stavebníkům katedrály, olomouckým údělným knížatům Svatoplukovi a Václavovi a biskupu Zdíkovi postupně přidávali další a další. V období gotiky po požáru roku 1204 to byl biskup Robert, po dalším požáru v roce 1265 také biskup Bruno ze Schauenburgu. Někdejší bazilika získala podobu gotického trojlodí, v jádru dosud zachovaného. Křížové klenby trojlodí přibyly ve 14. století za biskupa Jana Volka, ve stavbě dále pokračovali i další biskupové – Jan Očko z Vlašimi a Jan ze Středy. V 15. století byla část někdejšího kapitulního domu a biskupského paláce přestavěna na sakristii s dosud dochovanými klenbami. I renesance zde zanechala své stopy. Střední věž, vestavěná do západního průčelí italským stavitelem Bernardem Leonem z Locarna v závěru 16. století, se sice nedochovala, nicméně ze stavebních renesančních počinů biskupa Stanislava Pavlovského dosud mohou návštěvníci katedrály obdivovat kapli sv. Stanislava, postavenou v letech 1582 – 1591 na jižní straně kostela. Na počátku barokního stavitelství v českých zemích stála výstavba raně barokního presbytáře z let 1616 – 1618, iniciovaná kardinálem Františkem Dietrichštejnem. Monumentální účinek prostoru presbytáře o rozměrech 35 x 23 metrů neztratil nic ze své působivosti ani po novogotické přestavbě dómu. V roce 1803 musela být katedrála také opravována – tentokrát po požáru tří průčelních věží způsobeném bleskem. Významně se podoba katedrály změnila z iniciativy arcibiskupa Bedřicha Fürstenberka. Arcibiskupský vrchní inženýr Gustav Meretta navrhl a zčásti také realizoval v letech 1883 – 1888 regotizaci kostela. Po smrti inženýra Meretty dílo, které bylo zároveň posledním velkým stavebním zásahem ve vývoji architektury dómu, dokončil vídeňský architekt Richard Völkel roku 1892. Přestože šlo o úpravu více než radikální, katedrála sv. Václava dodnes nese mnohé stopy téměř devíti staletí své existence.

Se svým bezprostředním okolím tvoří jedno z nejmalebnějších míst historického jádra města. Nejen vlastní architektura chrámu, ale také četná umělecká díla vytvořená pro katedrálu či sem dostatečně přenesená stojí určitě za pozornost. K nejvzácnějším patří čtyři sochy církevních otců, umístěné dnes na hlavním novogotickém oltáři v presbytáři kostela. Jedná se o dílo italského renesančního sochaře Mina da Fiesole, vytvořené ve druhé polovině 15. století. Sochy byly původně součástí hlavního oltáře římské baziliky Santa Maria Maggiore. Do Olomouce byly získány v 18. století, kdy byl hlavní oltář baziliky při úpravách rozebrán. Z dalších vzácných uměleckých děl lze připomenout alespoň pozdně gotický reliéf Panny Marie Ochranitelky na oltáři v chórové kapli či náhrobky při kapli sv. Stanislava – mramorový barokní náhrobek přemyslovských zakladatelů katedrály, údělných knížat Svatopluka a Václava, a bronzovou náhrobní desku olomouckého biskupa Marka Kuena, zhotovenou v roce 1565 norimberským mistrem Hansem Straubingerem.

ZAJÍMAVOSTI

  • Jižní věž, vysoká přesně 100,65 m, je nejvyšší kostelní věží na Moravě. (V Čechách ji předčí pouze věž svatobartolomějského arciděkanského chrámu v Plzni s výškou 102,26 m.)
  • Katedrála má také v jedné ze svých věží zavěšený největší olomoucký zvon, vážící 8 tun, který je zasvěcený sv. Václavovi a Nejsvětější Trojici.
  • Katedrálu navštívil 21.5.1995 papež Jan Pavel II.

PROVOZNÍ DOBA

Katedrála je otevřena celoročně, denně 6.30 - 18.00 hod. Ve středu pouze do 17.00 hod.

VSTUPNÉ

Do hlavní lodi je vstup zdarma.

BARIÉRY

Bezbariérový přístup po plošině u hlavního vchodu.


V okolí 10 km najdete

Města a obce
906 m OLOMOUC
4,4 km BYSTROVANY
4,6 km HLUŠOVICE
5,9 km SAMOTÍŠKY
6,2 km TOVÉŘ
7,1 km VELKÁ BYSTŘICE
7,2 km DOLANY
7,4 km BOHUŇOVICE
[Další... (4)]
Historické zajímavosti
658 m VILA PRIMAVESI V OLOMOUCI (NKP)
740 m KOSTEL SV. MICHALA OLOMOUC
846 m CAESAROVA KAŠNA V OLOMOUCI
902 m OLOMOUCKÁ RADNICE A ORLOJ
922 m KLÁŠTER HRADISKO U OLOMOUCE
939 m MERKUROVA KAŠNA V OLOMOUCI
946 m ARIÓNOVA KAŠNA V OLOMOUCI
955 m SLOUP NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V OLOMOUCI – PAMÁTKA UNESCO
[Další... (3)]
Přírodní zajímavosti
4,1 km JEZERO PODĚBRADY U OLOMOUCE
CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ
Technické zajímavosti
6,9 km VYHLÍDKOVÁ VĚŽ ZOO OLOMOUC
Kultura
409 m VLASTIVĚDNÉ MUZEUM OLOMOUC
476 m MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC
636 m PEVNOST POZNÁNÍ OLOMOUC
745 m KINO METROPOL V OLOMOUCI
997 m MORAVSKÉ DIVADLO OLOMOUC
1,6 km VÝSTAVIŠTĚ FLORA OLOMOUC
3,0 km CINESTAR V OLOMOUCI
7,0 km ZOO OLOMOUC
Turistika
7,1 km NAUČNÁ STEZKA SVATÝ KOPEČEK
NAUČNÁ STEZKA LUHY LITOVELSKÉHO POMORAVÍ
Sport
7,0 km LANOVÉ CENTRUM LANÁČEK OLOMOUC
9,0 km JEZDECTVÍ POD VĚŽÍ V RADÍKOVĚ
GOLF RESORT OLOMOUC
LANOVÉ CENTRUM PROUD V OLOMOUCI
PLAVECKÝ STADIÓN V OLOMOUCI
Obchod a služby
980 m INFORMAČNÍ CENTRUM - OLOMOUC
1,5 km LÁZNĚ OLOMOUC - BALNEOCENTRUM FLORA
8,4 km RELAXCENTRUM BYSTROČICE
  Další možnosti regionu ... Uvedené vzdálenosti jsou měřeny vzdušnou čarou.



Komentáře k článku
dnes je charit.koncert pro hopic Sv,Kopečku a jakýje program,
31.03.2010, vlastamolnarova (78.102.233.136)
Klikněte na mapu - nejen, že budete vědět adresu, ale také polohu a jak se tam dostat.
15.08.2007, redakce (194.228.236.67)
Škoda jen, že jsem na této stránce nenašel adresu tohoto skvostu, abych jej mohl navštívit.
15.08.2007, P.F. (85.207.125.115)
Přidejte vlastní komentář k tomuto článku
Vážení návštěvníci, komentáře k místu smí vkládat každý a bez přihlášení. Smyslem komentářů je předání dojmu či tipů ostatním. Nejedná se o chatovou místnost. Prosíme všechny přispívající o slušnost a věcnost. Vyhrazujeme si právo smazat příspěvky nesouvisející s tématem a příspěvky nesmyslné. Taktéž si vyhrazujeme právo rušit příspěvky porušující zákony ČR, vulgární, spamující, urážející, pomlouvající, nerespektující soukromí ostatních, příspěvky nezákonné, propagující jakoukoliv nesnášenlivost, diskriminaci či skrytou reklamu. Odesláním komentáře dáváte souhlas k uveřejnění Vaší IP adresy na serveru InfoCesko.cz. Vaše jméno či nick nesmí zneužít jméno známé osoby.
Redakce neodpovídá za obsah diskusních příspěvků.
Text komentáře:
Jméno:   Email (nepovinné):
CAPTCHA imageZadejte výsledek:




TOPlist
O projektu | Kontakty | Napište nám | Zákaznická zóna | Ceník reklamy | Ochrana osobních údajů | Cookies | Partneři | Ikona pro zpětný odkaz