Tyto hroby a věci uložené v nich jsou velmi důležité pro naši národní historii, neboť z nich poznáváme obyčeje a zvyky dávných předkův našich. Protož sluší, abychom si těch věcí všímali, vážili, jich zachovati a k posouzení mužům znalým podávati hleděli…" (František Petera – Rohoznický, 1865).

Nejstarší zprávy o archeologických nálezech v západních Čechách pocházejí už z počátku 14. století. Tehdy byla v Plzni nalezena zlatá mince, a tato událost prý ovlivnila středoevropskou politiku a přispěla k nástupu Jana Lucemburského na český trůn. Ještě v barokním období byly nálezy pokládány spíše za kuriozitu, jako například zlaté pruty rostoucí ze země nedaleko Horšovského Týna. Až mnohem později začali učenci chápat pravý význam vykopávaných starožitností a začali je soustavně vyhledávat, zkoumat a chránit. Výstava je věnována období 14. – 19. století, kdy se archeologie proměňuje z romantické záliby ve skutečnou vědu. Připomíná nejvýznamnější archeology, kteří žili a pracovali v západních Čechách v průběhu 19. století. Kromě archeologických nálezů budou představeny i nejstarší archeologické mapy nebo poučné archeologické povídky od J. K. Tyla.