Jedinečné scénické nastudování unikátního díla, které Bohuslav Martinů označil jako mechanický balet, tedy dílo, v němž se pohybují nikoliv tanečníci, ale jevištní dekorace. Jeho vznik byl inspirován tragickou událostí nezdařeného přeletu Atlantického oceánu dvoučlennou leteckou posádkou v roce 1927.
„I když letošní jarní koronavirová karanténa přerušila veškeré kulturní aktivity, pevně doufáme, že podzimní čas bude kultuře nakloněn příznivěji. Blíží se totiž 130. výročí narození nejslavnějšího poličského rodáka Bohuslava Martinů, k němuž se v muzeu chystá hned několik zajímavých aktivit. Jako první bude na sklonku října uvedeno autorovo neobvyklé dílo - mechanický balet Podivuhodný let. O měsíc později skladatele připomeneme z pohledu jeho rodiště a to výstavou nazvanou Poličské kořeny Bohuslava Martinů, na níž připomeneme nejen jeho raná léta strávená právě v Poličce, ale blíže představíme i rodinné příslušníky a nejbližší přátele. A konečně přímo k výročí, 8. prosince t. r. zazní slavnostní koncert, na němž vystoupí významní čeští umělci, kteří se tvorbou Martinů zabývají dlouhodobě,“ uvádí Doc. Monika Holá, PhD., muzikoložka muzea.
Zaměřme se nyní na nejbližší z akcí, provedení Podivuhodného letu. Jde o zcela ojedinělé dílo, které spadá do období skladatelova obdivu k novým technologickým výdobytkům. Reagoval na ně tím, co uměl nejlépe – komponováním. Takto vznikly opery rozhlasové, televizní, či jedna opera-film. A takto vznikl i Podivuhodný let, označený jako „mechanický balet“.
Co tím autor myslel? Chtěl soustředit veškeré pohybové dění na jevišti nikoliv na herce či tanečníky, ale pouze a jenom na scénickou dekoraci, lidově řečeno kulisy. Vlastním podnětem vzniku díla byl tragicky dopadnuvší pokus o přelet přes Atlantický oceán dvoučlennou leteckou posádkou, proto si Martinů představoval, že hlavním prvkem dekorace bude obří vrtule letadla. K provedení tohoto díla bohužel za skladatelova života vůbec nedošlo, jeho představa tak naplněna nebyla.
Na své první provedení si Podivuhodný let musel počkat poměrně dlouhou dobu. A shodou okolností to byla právě Polička, kde skladba veřejně zazněla poprvé, byť pouze koncertně roku 1994. Skladba nepaří k často uváděným skladatelovým dílům, veřejně provedená byla od té doby pouze jednou a to v Brně v roce 2009. Nastudoval ji tehdy baletní soubor, a byť šlo o scénickou produkci, nevycházela ze skladatelovy představy „mechanického baletu“, ale šlo o klasické taneční představení.
„Chystané poličské uvedení v rámci nadcházejícího martinůovského výročí chce naopak podtrhnout především technické aspekty ze skladatelovy představy a dílo uvede jako scénicko-mechanickou imaginaci za doprovodu hudební nahrávky. Navíc při realizaci respektujeme skladatelovu představu o tom, že dílo má být uvedeno na malé scéně. Bude proto situováno do výstavního sálu muzea, který má na Martinů konkrétní vazbu: je to prostora bývalého ochotnického divadla, kde se v době mládí skladatele pořádaly také všechny koncerty a Martinů tam sám pravidelně vystupoval. Podivuhodný let zde zazní dvakrát 28. 10. 2020 v 16 a v 18 hodin. Věříme, že si tuto ojedinělou událost nenecháte ujít i přes ztížené společenské podmínky a přijdete zcela bez obav, koneckonců nedávno hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová připustila, že nákaza z koncertů či divadel je prakticky nulová,“ dodává muzikoložka muzea.
Konat se budou dvě představení a to od 16.00 hod a od 18.00 hod. Cena je 70,- Kč. Předprodej bude zahájen od 10. 9. 2020 na pokladně muzea. Počet míst omezen.